|
Těhotenství a porod ve starověku.
Šoustání se kdysi pokládalo jen jako nějaká kratochvíle, ale žena otěhotněla jen proto, že do ní vstoupil jakousi inkarnací při cestě pustými místy duchové předků, kteří vystupují i z bažin. V Řecku se věřilo, že používáním jablek žena otěhnotní. Bylo taky zvykem před nevěstou hodit na zem granátové jablko a z počtu semen usoudit počet dětí, které se jí narodí.
Zvířata, které reprezentují plodnost je u Germánů čáp, na severu jestřáb, labuť a na jihu holub, který je už na mykénských ornamentech. Někde je symbol polodnosti kozel, antilopa a jelen. Také brouci bývali nošeni jako amulety jako Buprestise, mandelinky byly zhotoveny z trvanlivého materiálu. Vkládání šafránu a hlemýždě na vulvu neplodné ženy mělo pomoci k plodnosti. Taky nošení podoby hlemýždě nebo falusu jako amuletu, zhotoveného ze zlata, nebo z jeleních kostí.
Těhotná se má vyhnout pohnutí mysli, zejména hněvu, dívat se na krásné předměty a umělecká díla, aby dítě bylo krásné. Za antických dob již existovali tabulky, které pomáhali určit dobu porodu. Porod se odbýval ve zvláštních místnostech, nebo za obřadů, jak je to ve staroegyptských památkách. Polohy při rození bývaly u různých národů různé. Obvykle pomáhaly u porodu jakési porodní báby. Aby porod probíhal lehce, používalo se různých obřadů a amuletů a bývaly prováděny i císařské řezy a to velmi zručně. Z průběhu porodu se věštilo a byla pozorována placenta. Po porodu bývala žena považována za nečistou a matka musela zůstat v ústraní. Dostavovaly se nemoci, záněty a horečka omladnic. Kojení byl přikládán velký důraz a matka měla kojit svoje dítě sama.
Menstruace byla často pozorována. Tato žena byla pokládána za nečistou, ba přímo jedovatou. V Bělorusku se věřilo, že když se žena v tomto období přiblíží k úlu, tak včely uletí. V tomto stavu prý zaháněla i housenky ze sadů. Krev prý bývala jedovatá a používala se ke kouzlům.
|
|
