Stavba průplavu - Američané.
O pokračování stavby se pokusila jiná Fr. společnost, ale zanikla. Roku 1890 zahájila práce na kanálu Amerika na pobřeží Nikaraguy. Po třech letech došlo k úpadku. Válka americko-španělská r. 1898 ukázala důležitost průplavu, kdy křižníky musely kolem mysu Hornu. Protože Burské války dále zaměstnávaly Anglii, tak se Amerika do stavby pustila sama. Za 200 mil. fr. odkoupila práva od Francie a prezident Theodor Rooseveld r. 1902 definitivně určil trasu přes Panamu.
Kolumbie jako správce Panamy si kladla nehorázné finanční požadavky, ale v roce 1903 vyhlásila Panama náhle nezávislost. Za necelý týden ji uzaly Spojené státy, hned ji zaplatily 10 mil.dolarů za koncesi a hned se počala hledat stavba zarosteného průplavu.
Ve smlouvě se dostalo Americe pásma širokého 16 km. Délka byla 65 km a plocha 1365 km2. Na staveništi průplavu pracovalo 35.000 dělníků. Celkem tam bylo i s rodinami 60.000 lidí. Převážně to byla multi rasa(černoši) z Barbadosu a Jamajky. Ostrov Flamenco, město Balboa v tichomoří a Cristobal v Atlantiku patří američanům. Panama a Colon panamcům. Správa průplavu je v Balboa.
Prvním cílem Američanů bylo ozdraviti celou zonu průplavu, které se říkalo "hrob bělochů". Za Francouzů se spotřebovalo 210 kg chininu měsíčně, což bylo 1,5 milionu tabletek. Zde byli Američané mnohem dál, protože lékaři zjistili že v případech žluté zimnice a malárie je na vině komár. Komár potřebuje ke svému vývoji vodu. Nejdrastičtější způsob jak se komárů zbavit, bylo polít vody petrolejem, nebo olejem. Američané se do toho pustili opravdu důkladně. Roční sporřeba byla 9.000 hektolitrů oleje.
Proti tyfu a disenterii se bojovalo pitnou vodou a kanalizací. Domy byly vykuřovány a opatřeny sítěmi a sebemenší nádoba na vodu byla zlikvidována.
Na začátku měli Američané 2,5% úmrtnost. V červnu roku 1905 zemřelo nejvíc lidí 62 a roku 1912 činila úmrtnost jen 1%.
Každý den stavby přinášel nové problémy, vyvěraly nové prameny, které se musely pumpovat. V Culebře bylo měsíčně spotřebováno 226.000 kg dynamitu a rekord bylo odstranění 127.742 tun půdy 333 vlaky za jediný den.
Nejpůsobivější část kanálu je Cubera. Zde je průplav prokopán pohořím o délce 14,5 km, hluboký 40 m a široký 92 m. Na tomto úseku sse vykopalo a odvezlo 100 milionů m3 skály a hlíny, což bylo asi polovina celého průplavu.
Američany stála stavba 386 milionů dolarů, což bylo asi tolik co stála železniční magistrála v Rusku. O třetinu míň do ní investovali Francouzi.
|
