Kolonizace Libye.
Generálním guvernérem v Libyi byl zvolen maršál Balbo. V březnu 1938 předložil Balbo ministerskému předsedovi Mussolinimu do všech technických, sociálních a finančních podrobností zpracovaný plán na přestěhování desetitisíců zemědělských rodin z Itálie do Libye.
Provedení tohoto plánu bylo svěřeno kolonizačnímu úřadu v Libyi a národnímu fašistickému ústavu sociální péče. Tomu byla dána k dispozici půda v rozsahu 70.000 ha. Z toho 35.000 ha spravuje kolonizační úřad v Cyrenaice a 20.000 ha v Tripolisu. 15.000 ha sociální úřad. Půda je rozdělena na 10 - 50 ha podle počtu pracovníků. Tato půda bude po 20-ti letech odevzdána kolonistům.
Maršál Balbo nařídil budovat nové silnice z níž nejdokonalejší je dálnice Littoranea, která lemuje celé pobřeží Libye od Tunisu až k Egyptu. Tato 1800 km dlouhá cesta byla opravená a postavená během jednoho roku a stála 103 milionů lir. Materiál dodala Libye a úhrada je rozdělena na 16 roků. Pracovalo se i v těch největších vedrech a voda pro dělníky byla přivážena karavanami velbloudů.
Proti vzpouře Senussiů v libyjském vnitrozemí byla použita vojenská síla a to používala protiitalská propaganda, že Itálie usiluje o zničení tohoto kmene. Ale bylo dokázáno, že Senussiové mají vzpurnou, násilnou a loupežnou povahu.
Kromě oprav starých mešit a arabských škol v samotném Tripolisu založil maršál Balbo vysokou školu islámské kultury a práva. Mocné bylo i Duceho gesto, když se na jaře r. 1937 prohlásil za ochránce islámu.
Jak italové kolonizovali Libyi je v článku Italská kolonizace Libye.
|
