|
Skandinávie - historie Finska.
Švédský král Erich IX. roku 1157 podnikl pod záminkou šíření křesťanství do Finska křížovou výpravu. Po 150 letech bojů podlehli převaze. Švédové si zemi rozdělili na 3 správní celky a do konce XIII. století je propůjčovali princům jako vévodství. Od roku 1362 se zástupci zůčasňovali voleb švédského krále. Upevnění královské moci provedl Gustav Vasa a ustanovil dědičnou monarchii do té doby bylo Finsko ve volném svazku se Švédskem. Od té doby se šířila reformace. Na sklonku vlády Gustava Vasy r. 1555 vypukla dvouletá válka mezi Ruskem a Švédskem. I po jejím skončení usiloval car Ivan IV. o ovládnutí Baltu. Po smrti Gustava Vasy se proti jeho nástupci Erichu XIV. přidal k Rusku jeho nevlastní bratr Jan. Jan musel r. 1563 opustit zemi. Když se později stal švédským králem povýšil Finsko r. 1581 na velkovévodství. Později bylo Finsko opět bojištěm s Ruskem a r. 1596-7 vypuklo selské povstání proti šlechtě, bylo potlačeno Švédy. Za Karla IX. a Gustava Adolfa II. byla zlomena její moc. R. 1623 byl v Abu zřízen finský soudní dvůr a r. 1640 univerzita. Roku 1710 se zmocnil car Petr I. pevnosti Viborgu a postupně dobyl celé Finsko a roku 1714 porazil švédské loďstvo a obsadil Alandské ostrovy. Mírem Nystadentským bylo Finsko vráceno Švédům, ale některé jižní Finské provincie zůstaly Rusům. Roku 1741 vypukla nová Rusko - Švédská válka, kdy chtěli Rusové Finsko od Švédska odtrhnout a udělat z něj svou gubernii. Mírem z Abu se spokojili Rusové s územím na jih od řeky Kymeoone. S připojením k Rusku souhlasili švédští a finští šlechtici, nespokojeni se Švédskou vládou, ale za války r. 1788 se tento plán Rusku nezdařil. Roku 1809 vtrhlo Rusko bez vyhlášení války do Finska a vytlačilo Švédy ze země i s Aladskými ostrovy po řeku Torneu. Finsko bylo připojeno k Rusku a velkoknížetem byl jmenován Alexandr I. Postupně byla všechna finská práva oklešťována, až po vazalský stát. Roku 1905 se Finové pokusili osvobodit, ale podařilo se to až r. 1917 v samostatnou republiku.
|
|
