Osvobození J. Ameriky od kolonistů.
Počátkem 19.století se španělská koloniální říše v Jižní Americe zhroutila takřka rázem. Nepomohli tomu domorodci, ale staří a noví přistěhovalci ze Španělska.
Poržáka Španělska s Napoleonem a obsazení Madridu, francouzkým vojskem vedly kreoly do boje proti Španělsku. Poražené Španělsko nemohlo proto zasáhnout v J. Americe proti odbojným úředníkům, důstojníkům a politikům, kteří se vzbouřili proti španělské vykořisťovatelské koloniální politice.
Vše začalo v Buenos Aires, kde město sesadilo místokrále a taky proto, že tam bylo málo posádek. Nové argentinské vojsko překračuje Andy a první setkání se španělským vojskem v Čile dopadlo jeho porážkou. Ve druhé bitvě povstalci zvítězili a Čile byla svobodná. V té chvíli začíná povstání Peru - Venezuela a do čela se staví Simon Bolívar.
Během deseti let na něj útočí na 50 000 vojáků, ale až povstalo celé pobřeží Jižní Ameriky, jsou Španělé poraženi. Venezuela a Nová Granada vyhlašují svou samostatnost. Pouze v Peru jsou ještě španělé. Ty jsou poraženi Bolívarem r. 1824. Mexiko se prohlásilo nezávislým státem r.1822.
Během 15 let skončila Španělská koloniální říše, která trvala 300 let.
|
