Cesta zvukového filmu.
Se zvukem přišli bratři Warnerovi. Hary, Sam, Albert a Jack zápasili stále s dluhy. Prodělali už tři úpadky, ale podařilo se jim vždy získat nové úvěry na pokusy se zvukovým filmem. Na jaře r. 1926 vydali první dvoudílné zvukové filmy, natočeny na Vitaphonu. Nepomohlo to. Již čtvrtý úpadek se ale kvapem blížil. Jejich filmy nechtěl nikdo hrát, protože kina neměla na nové promítačky.
O zvuk se taky zajímal i William Fox. Měl vlastní laboratoř ve které pracoval inženýr Theodor W. Case. Z této dílny vznilka zvuková aparatura Movietone. Fox opatřoval svým biografům i zvukové přístroje, aby na nich hráli jen filmy od něj.
V poslední chvíli získali bratři Warnerové několika milionový úvěr a použili ho na jejich odvážný čin, natočit film s dialogy. Doposud film jen hrčel, syčel, hrál ale nemluvil. Nejprve natočili krátký film -Světla New Yorku-. Když se přesvědčili, že jejich předpoklady jsou správné, tak angažovali slavného zpěváka Al.Jolsona, který si přinesl taky námět. Byla to hra Samuela Rafaelsona -Jazový zpěvák-. Za několik měsíců běžel tento film v kinech. U nás se hrál jako -Zpívající bloud- vzpomínáte?. Tento film způsobil zemětřesení a němý film byl naráz zastaralým, nemožným a zapomenutým.
V letech 1925 - 1927 měli Warner Brothers milionové dluhy. Roku 1928 byli aktivní se třemi miliony a roku 1929 zisk 17 milionů dolarů.
|
