Noviny vychází jedenkrát v měsíci. SRPEN 2018 Odposlechnuto v poslanecké kantýně.
ROČNÍK CXV. Číslo na prodejně za 8h. Při zásilkách aspoň 10 výtisků. Při zásilce menšího počtu číslo za 10h. Inzeráty počítáme levně.
BOMBA. NAŠLA SE BABIŠOVA DIPLOMKA ... A OPISOVAL!
Jen pár mediálních výkřiků, které se nyní nesou prostorem. „Poletíš z vlády,“ Petr Fiala. „Půjdeš sedět!“ Miroslav Kalousek. „Jseš ubohej hoštapler,“ Pavel Bělobrádek. Toto jsou první reakce představitelů Demokratického bloku na opsanou diplomku Andreje Babiše.
Při nynější přestavbě Vysoké školy ekonomické v Blavě, kde Babiš studoval, na Katedru genderových studií nalezl Dežo D. onu tolik hlednou diplomku. „Tieto knihy boli položené na wecku, kvôli nedostatku papiera. Keď som ju zbadal predal som ju jedné České televizii za basu Gemeru.“
Podle Nory F., která chce zůstat v anonymitě je potřeba dotáhnout Babiše na Kavky třeba v řetězech a předhodit jej do arény k Václavovi M. aby jej rozcupoval. Už je složený tým, který ho bude urážet, tahat za vlasy, štípat do hýždí a posměšně nařizovat, aby se přiznal od koho ji opsal.
Nebylo potřeba zřizovat parlamentní vyšetřovací komisi, protože Babišova diplomka vyšla v parlamentním tisku 356182/2018. Mnoho opozičních poslanců se vyjádřilo, že jim něco připomíná, ale nerozumí jí.
„Protože neumím slovensky, tak jsem ji prohnal translátorem. Podle mého průzkumu je Babišova diplomka z 89% má,“ naříká Marek Benda.
Charizmatická osobnost Marka Bendy, který má vydřeny diplomky obojích doktorů práv hned poznal, že jeho diplomka se náramně shoduje s Babišovou diplomkou. „Navrhuji veřejné prozkoumání obou diplomek, protože Babiš tu mou padesáti stránkovou diplomku 3x opsal na 150 jeho stránek.“
Sprvedlivé řešení se pokusila napadnout Sociální demokracie u Ústavního soudu, ale ten veřejné čtení obou diplomek zavrhl, protože nechce dále dráždit pana prezidenta s výměnou Babiše za někoho jiného.
Musíme nechat na občanech, aby posoudili nakolik jsou tyto diplomové práce shodné. Babišova práce je ve slovenském jazyce.
Andrej Babiš - Všeobecná dohoda o clech.
Celá ekonomika východného bloku je dojebaná. Naša zem by sa mala odjebat od Ruska a prijebať na Západ. Proti tomto začnů restituční jebárny a nejednoho človeka z toho jebně. Politici potom prejebů miliardy korůn. Teraz je mne jebno a jdu sa odjebat do Švýcarska.
Marek Benda - Restituční procesy. Celá ekonomika východního bloku byla v piči. Československá republika byla celá v piči. S Ruskem to šlo do piči, stejně jako to jde dnes se Západem. Do toho začaly restituční píčoviny a z nejednoho člověka se stal kokot. Jestli bych nebyl poslancem, tak bych tady ani nechtěl žít ... ani za piču.
Zajímavé je, že ani po předložení tak zdrcujících důkazů o plagiátorství nikdo nepožaduje nové volby. ANO proto, že by je vyhrála. A ostatní strany proto, že by mohly dopadnout mnohem hůř.
To sem si tady zajebal, až mne ruka bolí.
srpen 2018/vača
„Fanatici v tom mají lepší systém“
Na serveru Quillette vyšel rozhovor s kanadským ateistou, doktorem Alím Rizvím.
Nejprve stručné představení:
Quillette je online magazín založený v roce 2015 v Austrálii novinářkou Claire Lehmann s cílem svobodné výměny myšlenek. Zdejší autoři se často vyjadřují k potlačování nepohodlných názorů, zejména na akademické půdě. Což bohužel v anglosaském světě vůbec není „akademický“ problém, ale zcela reálný jev.
Alí Rizví je lékař-onkolog narozený v Pákistánu do šíitské komunity. Jeho rodina nějaký čas žila v Saúdské Arábii, kde musela svoji menšinovou víru skrývat. Poté, co mladý Rizví získal anglický překlad koránu a přečetl si jej (arabskému originálu nerozuměl, jako většina muslimů dnešního světa), začal pochybovat o svém náboženství a časem úplně odpadl. Dnes žije v Kanadě a kromě své práce je činný i jako publicista.
Rozhovor s Rizvím je velmi zajímavý a rád bych jej přeložil celý, ale na tento článek mám asi pětadvacet minut, takže přetlumočím aspoň ty základní body. Celý text v angličtině najdete zde.
Quillette.com – „Liberals have compromised on their own values“
Kdo je „muslim-ateista“, jemuž je věnována poslední Rizvího kniha? Člověk, který už vnitřně víru opustil, ale navenek se stále tváří jako muslim, aby se nevystavil hněvu svého okolí a nebezpečí. Někde jde jen o vydědění rodinou, jinde o rozsekání na kusy (Bangladéš), riziko je ale reálné všude. Dokonce i liberální starosta nizozemského města Rotterdamu, Ahmed Aboutaleb, musí nyní chodit s ochrankou, protože podráždil své fanatičtější souvěrce.
V muslimských komunitách se často klade rovnítko mezi víru a morálku. Velký problém to představuje hlavně pro mladé dívky. Žena, která odpadne od islámu, je nahlížena jako děvka.
Západní liberálové se zpronevěřili vlastním ideálům. Jejich instinktivní snaha chránit menšiny vedla k tomu, že se stavějí i na stranu agresivních, netolerantních menšin. Liberální kritici islámu, jako Salman Rushdie a Ayaan Hirsi Ali, jsou napadáni lidmi, kteří by vlastně měli být jejich spojenci. Liberálové, jako je třeba bývalý prezident USA Jimmy Carter, je kárají za projevy kritiky vůči islámu. Liberální část politické scény se odmítla postavit islámu čelem a vést o něm seriozní diskusi. Toto myšlenkové vakuum v posledních letech vyplňuje tvrdá pravice.
Sekularismus, vlažnost víry nebo úplný ateismus jsou v muslimském světě rozšířenější, než se na první pohled zdá. Tradiční nábožensky založené společnosti se chránily proti pronikání neislámských myšlenek důslednou cenzurou časopisů, knih, novin, konfiskacemi zakázaných textů na hranicích. Tuto bariéru se ale nepodařilo udržet a mladá generace je dobře informována o tom, že existují i jiné společenské a filozofické systémy. Arabský překlad knihy Richarda Dawkinse Boží blud zaznamenal více než 10 milionů stažení. Státní represe vůči odpadlíkům jsou projevem strachu z toho, že dřívější myšlenkový monopol konzervativních kruhů se drolí.
Fanatici jsou v debatách poctivější a konzistentnější než tzv. umírnění muslimové. Nepřekrucují svoje svaté texty a nemusejí vymýšlet složité interpretace přímočarých náboženských příkazů typu „bijte svoje neposlušné ženy“, kterými by zdůvodnili, že vlastně nejde o bití, ale o něco úplně jiného. Mnoho umírněných interpretací vzniklo teprve v posledních sto letech, a to na základě kontaktu s modernitou západního střihu. Dříve se po celé stovky let o doslovném významu „tvrdých veršů“ nepochybovalo. Snaha islámských apologistů, aby se doslovné, neměnné slovo Boží vykládalo úplně jinak, než je napsáno na papíře, je nepoctivá.
Rizví odmítá slepou víru jako takovou, ale islám je podle něj unikátní svým důrazem na mučednictví, glorifikaci smrti a svatou válku.
Ke Quillette se ještě vrátím v nějakém dalším článku. Je to zajímavý časopis. Pěkné čtení přeju.
